Duben 2013

*Laugh more

24. dubna 2013 v 21:38 | LucyEn |  Day after day

Vážně, věřte mi, už jsem z toho všeho unavená.
Musím napsat seminární práci a praktika na biologii. Praktika mám už na zítra a nemám ještě nic. Seminárku mám na pátek a mám sotva půlku. Místo toho abych pracovala ma věcech do školy, šla jsem na trochu delší procházku. Vyšla jsem až uplně nahoru na kopec a chtěla na chvilku "vypnout", ale začala jsem ještě víc přemýšlet.
Dneska jsem na něj chtěla být hnusná, protože on byl hnusný minulý týden. Nevím, co mu přelítlo přes nos, asi měl špatnou náladu, ale skoro se semnou nebavil. Dnes jsem mu to chtěla vrátit, aby věděl, že všechno není v pohodě, protože není. To co je mezi náma dvěma už je divný. Ale nešlo to. Dneska jsem byla tak unavená, totálně mimo. A on měl dneska tak dobrou náladu, nešlo to, nešlo být na něj ošklivá. Poznal, že mi neni nejlíp, ptal se, jestli se mi něco nestalo.
Totálně mi předělal Poua!!! A utratil mi spostu peněz:(((( :D. Strašně ho to baví, hrát Poua na mým mobilu (doufám,že všichni víte, co je POU!) Byl milej, roztomilej, slíbil, že se na nás přijede podívat na soutěž přístí týden. Když jsem se kamarádky ptala, jestli by semnou nešla do kina a ona odmítla, protože odjížd do kina, nadhodil, že by šel klidně rád on. Taky mě pozval do hospody na hokej, až bude mistrovství.
Žárlí. Hodně, na všechny. Jen se zmíním o nějakým klukovi a hned se semnou nebaví, dělá uraženýho, i když ví, že namítat nic nemůže. Štve ho, že prý jeho nejlepšího kamaráda zdravím hezčejc než jeho. Dneska na mě mluvil, ale jak jsem byla mimo, šlo to jedním uchem tam a druhým ven a to ho taky štvalo :D Prý - "Jasněěěěěě, tak se semnou nebav, když já si chci povídat, jak myslíš Luciňáku!" :DDD Achjo, je tak sladkej.
Ale pořád...pořád jsme jenom kamarádi. V mezích.

*Pár faktů

13. dubna 2013 v 18:47 | LucyEn |  Day after day
Napadlo mě, že spoustra z vás chodí ke mě na blog, ale přitom netuší, jak vypadám, kdo vlastně jsem nebo co dělám. Takže mě napadlo, že místo psaní pořád o tom samém vám napíšu taky trochu něco o sobě :D
Takže koho by to zajímalo, může si počíst;))
Fakt první, tahle fotka je focená dneska. Tvářím se na ní divně, mám takový přifetlý jedno oko :D Ale jiná fotka se mi sem dávat nechtěla. Nejsem žádná primabalerýna, ale jsem sama se sebou docela spokojená. Myslím, že nejdůležitější je,
aby měl člověk rád sám sebe, takového, jaký je. Na ničem jiném tolik nezáleží. Jedem na hlavní fakty:DD
Jmenuju se Lucka, je mi 17 let a měřím 164 centimetrů. Mám světle hnědou barvu přirozených vlasů, ale barvým si je na tmavší hnědou. Nesnáším oslovení "Lucinko" a mým největším zlozvykem je praskání kloubů na ruce a kousaní do rtu. Moje oblíbená barva je černá a zelená. Nejsem kuřák, ale minimálně jednou za měsíc si cigaretu dám, když mě někdo hodně naštve. Musím to přiznat, jsem závislá na facebooku :D Navštěvuji druhý ročník jednoho útulného gymnázia. Nenávidím chemii a fyziku. Mám mamku, taťku, staršího bráchu a psa. Se svým taťkou nemám moc dobré vztahy, vlastně hodně špatný vztahy. Moje nejoblíbenější jídlo je čokoláda (DOMÁCÍ!), ale nepohrdnu ani svíčkovou. Jsem doslova závislá na hudbě..Neuplyne den, aniž bych si nepustila nějakou písničku a nebo si nezazpívala. Moje styly se mění, dřív jsem poslouchala víc disco a rock,
teď jsem se více zaměřila na rap. Mojí nejoblíbenější písničkou je momentáhlě **Ak to musí byť - Paul Project ft. Suvereno**, ale víte co, to se mění každý den :D Od svých 10 let hraju na kytaru a od svých 8 jsem samouk na piano. Když hraju na piano a vy na mě mluvíte, nevnívám vás :D Lidi mi občas říkají, že jsem trochu cvok. Odmalička se věnuju požárnímu sportu... Kromě hudby se zajímám ještě o tanec, pět let aktivně tančím clogging. Ráda běhám, čtu a kreslím, i když na to nemám moc času. Když se mi v hlavě nahromadí moc myšlenek, píšu povídky, básničky, ale to už pár z vás mělo možnost zjistit a něco si i přečíst, i když většinu nezvěřejňuju, nechávám si to pro sebe.
Neskutečně moc si vážím svých přátel, protože věřte mi nebo ne, já mám ty nejlepší kamarády na světě. Nevím co bych bez nich dělala, byla bych nikdo. Většinou mi dlouho trvá, než se do někoho zamiluju, ale když už se zamiluju, je pro mě hrozně moc těžký se odmilovat a vzdát se někoho. Jsem strašně moc trvrdohlavá a cílevědomá, takže když si dám nějakej cíl, většinou si za ním jdu a věřím, že se to povede. Pokud mě budete srát, řeknu vám to o očí, protože si cením upřímnosti ;) Nemám ráda nevěru, ale myslím si, že každý si zaslouží druhou šanci. Věřím na zázraky a snažím se být optimista.
Co víc říct? :D Kdybych psala víc, byla bych tu ještě zítra :D Pokud vás víc zajímá, zeptejte se na to sami;) Tohle je takový "stručný" přehled o člověku, jehož blog čtete. L.

*Sex s ex

8. dubna 2013 v 20:16 | LucyEn |  Videos
Ten pocit, když se v tom najdeš.


*Better and better.

6. dubna 2013 v 22:04 | LucyEn |  Day after day

Moje nejlepší kamarádka mě takmer poslala do hajzlu. Jo, to kamarádství muselo být fakt silný, když ho rotházel jeden idiot;) Znám jí 16 let a najednou se prostě prý JÁ chovám sobecky a neberu ohled na ostatní :))). Fuck it.
To nevadí. Dnešní den byl....byla zima! :D Ráno, brigáda, sběr papíru. Byla jsem promrznutá na kost...Pak jsem hned jela za ním, dívat se na jeho fotbalový zápas. Víte, já fotbal vážně moc ráda nemám. Seděla jsem tam na lavičce, promrzlá na kost a dívala jsem se na hru. A pak, během tý hodiny, jsem se přistihla, že mě to docela baví. Nebavilo mě, sledovat samotný fotbal. Bavilo mě sledovat jeho, jak ten fotbal hraje. On tím žije, dejchal by za to. Vypustil by na tom hřišti duši, kdyby mohl a mě hrozně bavilo, to sledovat. Fotbal skončil, chvilku jsme si povídali, ale já pak musela domu. Napsal mi, že je škoda, že jsem tam nebyla dýl, prý jsme mohli ještě někam zajít. No co už, příští týden jedu znova :D Prostě kvůli němu přetrpím i ten fotbal, jen aby viděl, že to fakt myslím vážně. No nejsem prostě úžasná? :D Tak snad to k něčemu bude dobré. Teď si dám sklenku bílého vína a půjdu spát :)) L.

*Come back, I need you

4. dubna 2013 v 19:08 | LucyEn |  Day after day

Hádka s nejlepší kamarádkou mě vždycky zamrzí. Vím, že se asi zase usmíříme, ale stejně. Od té doby, co chodí s klukem, kterýho prostě nemůžu ani vystát, jenom se hádáme. Jsem prostě najednou uplně nepotřebná. Bavíme se jen o jejich vztahu a jí nezajímá, co totálně posílá na dno mě. Je zamilovaná a všechno ostatní jde prostě mimo ní...
Přestávám se jí svěřovat, protože mám pocit, že jí to ani moc nezajímá. A tak se svěřím aspoň vám, drahouškové :3 :D
Včera to bylo jako Déjà Vu. Je duben a u nás jsou výluky. Přišla jsem do toho autobusu a on tam zase seděl. Culil se přesně jako před rokem a mám pocit, že jsme seděli i na stejných místech, jako minulý rok. Přesně takhle jsme se poznali. V dubu, při výluce, v autobuse. Díval se na mě stejnýma očima. Usmíval se stejně lišácky. Dokonce snad, pokoušel se o flirt :D Cesta to byla hezká, i přesto, že výluky prostě nesnáším. Seděli jsme, povídali si. Za ten rok mě zná až moc dobře. Ví, že miluju slovenštinu ... a mluvil na mě tak. Vždycky řekl něco slovensky a podíval se na mě těma jeho nádhernýma čokoládovýma očima. A díval se do těch mých, jakoby čekal, co to semnou udělá.
Poté řekl něco, co mě urazilo. "Nemám Tě ráda!", řekla jsem. . "Kecáš", odvětil s úsměvem. Jasně, že kecám. Jasně, že ho mám ráda.
"Přijedeš se v sobotu podívat na náš zápas?"
Ví, že fotbal nesnáším, ale přesto mě pozval. V létě jsem se jezdila dívat na jeho zápasy a tréninky, abychom spolu trávili aspoň nějaký čas. V sobotu bude zima a mě to bude strašně moc nebavit, ale stejně tam pojedu. Chci ho vidět, chci být s ním. Vidět ho v jeho dresu s číslem ŠEST, které je jeho oblíbené. Snad mu udělá radost, že tam budu.
Slepujeme to.. Sice pomalu, ale slepujeme. Nebo to tak aspoň vypadá... L.